Witch´s Canyon - 5. kapitola

8. července 2012 v 21:28 | Syd |  Witch´s Canyon


PĚT



Juliet Monroeová sledovala Stu Hansena skrz okno kuchyně, kde myla nádobí po obědě. Vypadal... No, nevěděla, jak vypadal. Smutně? Ustaraně? Rozhodně to byl pro Stua neobvyklý stav - vždy to byl nejvyrovnanější chlap, kterého kdy poznala. Pracoval v Baru M, jak Ross pojmenoval jejich malý pozemek, jako jediná pracovní síla na plný úvazek na jejich ranči. Byl tu už, když ranč koupili, ve skutečnosti pracoval i pro předchozí majitele. Viděla ho pomáhat při narození telat - jednou nesl tele víc jak půl míle na ramenou skrz vánici. V pasetátistupňových vedrech opravoval plot z ostnatého drátu, celé hodiny tahal seno z kapoty náklaďáku a čistil stáje. Nikdy si nestěžoval, téměř vždy se usmíval a ještě si kolikrát k tomu i pískal. Farmaření měl v krvi a zdálo se, že miluje každý aspekt toho všeho.

Jak se blížil k domu, viděla, že má svěšená ramena, pokleslou, vrásčitou, opálenou tvář a jeho prázdné ruce visely podél těla a vypadaly podivně hole bez nástrojů nebo zvířat.

Spěchala k ledničce a nalila limonádu do vysoké sklenice a pak do ní hodila pár kostek ledu. Ať pršelo nebo svítilo slunce, bylo horko nebo zima, Stu miloval limonádu. V době, kdy jeho boty dusaly po zadních schodech, položila sklenici na kuchyňský stůl a čekala na něj.

Když vstoupil dovnitř, zdálo se, že s sebou nese tíživou atmosféru starostí; jako oblak prachu, který všude následoval prasečí chlívek v těch komixech Peanuts. Viděla, jak se jeho pohled na limonádě zastavil a usídlil se na ní.

"Připravila jsem ji pro tebe, Stu," řekla.

"Teď ne, díky, madam." Téměř vždy ji tak oslovoval, navzdory jejím pokusům ho přesvědčit, aby jí říkal Juliet, už od té doby, co tohle místo s Rossem koupili.

"Copak, Stu? Co se děje?"

"Je to divné," řekl. "Byl jsem na pastvině." Vytáhl židli z pod kuchyňského stolu, otočil ji na jedné noze a obkročmo se na ni posadil. Měl na sobě kovbojský klobouk, džínovinovou košili, špinavé džíny a podrápané kožené boty. "A co jsem tam viděl..."

"Co to bylo, Stu?"

"Pár kusů dobytka, madam. Bezmála šest, jestli můžu říct."

Juliet to nerada slyšela. Co by mohlo být tak těžké na tom je spočítat? "Co s nimi?"

"Byli... no, poražení. Přímo na té pastvině. Myslel jsem, že to byli vlci, ale viděl jsem už předtím napadení vlky a takhle to teda nevypadalo."

"Něco napadlo krávy?" Nedokázala pochopit, co se jí snaží říct. Nepodíval se na ni, ale hleděl na podlahu, na lednici a na cokoliv jiného. Budova ranče byla postavena před 60 lety a Ross vydal spoustu úsilí a peněz na obnovu, aby to tu vypadalo jako tehdá - s rustikálním nábytkem v západním stylu i s příslušenstvím.

"Ano, madam. Něco dost silného a přemýšlejícího, aby je to roztrhalo na kusy. Jsou -" Hlas se mu zadrhl a odkašlal si. "Omlouvám se, madam. Bylo to prostě hrozné. Všude kolem byla krev a kusy těch zvířat. Byl jsem překvapený, co se tam živilo káňat a havranů."

"Ale.. co mohlo udělat něco takového?"

Stu smutně potřásl hlavou. "Přál bych si to vědět. Ale jak jsem řekl, nikdy jsem neviděl vlky, aby takhle jednali. Možná medvěd. Vypadá to, že to muselo být něco aspoň tak velkého a silného. Ale nikdy jsem na nic takového nenarazil. Nic, co bych znovu rád potkal, jestli to tak mohu říct."

Juliet odmítala dávat dobytku jména, i když si byla dost jistá, že Ross i Stu měli některé kusy pojmenované. Nechtěla, aby dobytek měl identitu a osobnost, když byl určen na porážku. Tohle bylo horší - Stu se k těm zvířatům choval, jako kdyby šel nakrmit lidi. V podstatě plýtvali, už to bylo dobré tak akorát pro mrchožrouty. Ta škoda ji šokovala a čím déle nad tím přemýšlela, tím hůře se cítila.

"Bože," řekla a zachytila se pultu, protože se jí kolena náhle změnila v gumu. "Já... Nevím, co říct, Stu."

"Nemusíte nic říkat. Myslel jsem, že byste to měla vědět, protože to jsou peníze z vaší kapsy. Uklidím, co se dá, ale některé kousky jsou příliš malé, aby se s tím dalo něco dělat."

"Možná bychom měli nechat dobytek nějakou chvíli na pastvině," usoudila. "A nechat mrchožrouty, aby se o to postarali."

"To by taky šlo," řekl Stu. "Bude to nějakou dobu trvat a pak se ještě budeme muset zbavit kostí."

"Myslím, že je to pořád naše nejlepší volba."

"Udělám to tak." Když měl o něčem, co chtěl udělat, konkrétní představu, nechal ji, aby na to přišla - i když oklikou, protože nechtěl, aby si myslela, že jí něco diktuje. Netlačil na ni a Juliet měla pocit, že její návrh byl v souladu s tím, jak to celou dobu chtěl udělat on. Vstal a na okamžik se setkali pohledem, jeho hnědé oči zastiňoval lem slamáku. Zasunul židli zpátky a opustil kuchyň bez jediného slova. Jeho limonáda zůstala nedotčená na kuchyňském stole.

Juliet si pomyslela, že horší už to být nemůže, a přemýšlela, jaký druh alkoholu by si namíchala. Obvykle nebyla těžký pijan, ale možná nastal čas přehodnotit tuto situaci.

Těžce se posadila na židli, kterou Stu právě uvolnil. Už uběhlo mnoho dní od Rossovy smrti, kdy si přála prodat ranč nebo aby nikdy nesouhlasila s koupí nebo aby mohla prostě od všeho odejít.

Zatím se k odchodu nepřiměla, ačkoli prodat ranč znamenalo sehnat kupce. Dávala si inzeráty všude - do specializovaných časopisů, místních novin i jinam. Několik potencionálních zájemců bylo, ale ne mnoho, a i když snížila cenu níž, než byla tržní hodnota, nikdo neměl zájem. Byla škoda, že ti kluci, Sam a Dean, co včera potkala na South Rim*, tu nebyli za obchodem. Byla tak překvapená, když je tam viděla, že ji ani nenapadlo, aby se zeptala, proč přišli do tak odlehlého města jako Cedar Wells.

Právě vstávala ze židle, když ji najednou něco napadlo - až ztuhla a její vnitřnosti se změnily v tekutinu. Je možné, aby Dean a Sam byli ti, kteří napadli její dobytek? Byli to cizinci, nic o nich nevěděla a zřejmě jim svěřila příliš - včetně svého jména a skutečnosti, že je její manžel mrtvý. Jak mohla být tak hloupá?

Stu si myslel, že za to mohla zvířata, a on o takových věcech věděl víc než ona. Rozhodla se, že se ho zeptá, jestli to má oznámit šerifovi, a když řekne, že ano, pak mu poví i o těch cizincích.

Do té doby bude muset být trochu opatrnější. Šla ke dveřím do kuchyně a zamkla je. Pak prošla celý dům a všechno pozamykala. Přes okno do ložnice viděla Stua, jak startuje čtyřkolku, aby přesunul stádo.

Část z ní byla ráda, že tohle všechno Ross nevidí. Miloval ranč a všechno kolem a zbytečná smrt jeho dobytka by mu zlomila srdce.

Ale tohle bylo o další důvod víc, proč by měla odejít - a to tak rychle, jak bude moci.


* Poznámky:
South Rim = Jižní okraj


Translation © 2012 by Syd

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama