20. kapitola - Draci

3. srpna 2016 v 17:29 | Syd |  Bobby Singer's Guide to Hunting

Draci




Nejpodivnější na té... nemoci, co mám, nebo jak to chcete nazývat, je to, na co si vzpomínám a na co ne. Vzpomínám si na sendvič, co Rufus jedl k snídani den poté, co jsme zlikvidovali ducha Garetha McIntosha, ale nemohu si vzpomenout na matčinu tvář. Ztráta paměti by nebyla tak špatná, kdybych si mohl vybrat, které věci si nebudu pamatovat. Rád bych si pamatoval matku, i kdyby jen to, jak mě viní za to, že jsem utekl z domu.

Jedna žena, na kterou nikdy nezapomenete, jakmile se s ní setkáte? Eleanor Visyaková. Ellie je profesorka středověkých studií na SFU a expert na tolik věcí, až mě z toho bolí hlava. Nebo možná za to může ta whisky. Nebo ztráta paměti. V každém případě, pokud potřebujete vědět něco o dracích, ona je ta, které se zeptejte. Proč draci? Protože jsou na menu v tomto týdnu. Po stovkách let jsou najednou zase zpět na scéně a nejsme si zcela jisti proč.

Mnoho lovců rádo jezdí samo a dělá věci po svém. A to je místo, kde jsme se dostali do problémů. Proč to všechno píšu? Je tady příliš mnoho věcí, co vás může překvapit. Musíme si to naplánovat. Jsou draci? Opravdu? Je to jedna z těch věcí, kterou žádný lovec nechce vidět, když se otočí, protože mu něco dýchá na krk.

Nebylo by skvělé, kdyby někdo něco sepsal aspoň o polovině z těch tvorů, na které jsme narazili? Nemohu si ale nějak představit Deana, jak si každou noc zapisuje do svého deníku (i když si ho dokážu představit, jak krade ten Samův a dělá si z něj legraci kvůli tomu, co napsal). Nejedná se o psaní vašich pocitů. Ale o sledování důležitých věcí. A jde o to, že je to všechno důležité. Pokud nemáte čas na psaní všeho, co víte o dracích, alespoň zapište, kde jste dostali své informace. To je to, co udělám teď já. Nevím o dracích nic, ale vím, že jsou důležití. Vím, že to něco znamená, takže vás navedu správným směrem - Eleanor Visyaková.

Toto je výňatek z nepublikovaného rukopisu, který napsala pod názvem Dračí legendy - Fakta a beletrie. Není to verze draků, jaké najdete v Hobitovi - tihle jsou reální, přímo od jediného člověka, který v ně věřil ještě předtím, než se náhle znovu objevili. Poté, kdy podala rukopis k publikaci, ze SFU se jí zeptali, jestli chce být přeložena ze středověkých studií na oddělení kreativního psaní. Uvidíme, jak se budou cítit po tom, až je spálí na uhel jedním dotykem dračí ruky. Nerad to přiznávám, ale dokonce i já jsem to odsoudil jako kecy, když jsem o tom poprvé slyšel. To bylo až do nedávné doby, než jsem se vrátil a oprášil kopii textu.


DRAČÍ LEGENDY: FAKTA A BELETRIE

Napsala profesorka Eleanor Visyaková

Kapitola 9: Dračí meč

Bez ohledu na to, co nám říká Hollywood, je jen jeden způsob, jak zabít draka: mečem kovaným dračí krví. Což vyvolává otázku - jak vznikl první dračí meč?

V uměleckých prezentacích v celé historii a z celého světa jsou draci zobrazeni jako konglomerace lidských obav: hlava hada, tělo lva, dech ďábla. Zatímco lvi a hadi nejsou relativní, příběh dračího meče neznamená konflikt - na rozdíl od nechvalně proslulé vzpoury Lucifera. Stejně jako impulzivní archanděl, který zjistil, že Bůh tak silně upřednostňuje lidi nad ostatními tvory na zemi, mnozí draci podobně věřili, že je nespravedlivé, že se tak silní a majestátní tvorové musí omezit na nejtmavší a nejtemnější části planety. Nebyla to láska k temnotě, která vedla draky do jeskyní a vlhkých míst, která byla lidmi jen zřídka obydlená. Na počátku byly věci prosté. Bylo to až poté, co andělé, lidé, démoni a draci začali své existenční bádání o důvodech, proč to takhle je. Draci by mohli spálit celou vesnici pouhým dotykem ruky. Proč musí žít ve tmě? Takže rostli a sílili a plánovali se přesunout do světla.

Jeden drak, Hypolyes, viděl přirozené pořadí ve statu quo. Pro daný druh byl prostor rozdělen a draci neměli nárok na víc než lidé, andělé nebo démoni. Hypolyes šel do očistce, kde bydlela Dračí matka, a řekl jí o zhoubných plánech ostatních draků. Matka si uvědomila, že vštípila příliš mnoho energie do svých milovaných draků; pokud je nikdo nemohl zabít, nemohl jim ani zabránit, aby zničili její ostatní děti, neboť také stvořila upíry a vlkodlaky, rougary a wendiga. A všechny své děti milovala stejně. Věděla, že jakmile draci opustí tmu, bude jen otázkou času, než budou vymazáni všichni tvorové, včetně jich samotných. Takže Hypolyes se obětoval pro svou matku a padl na svou vlastní čepel. Legenda říká, že Matka plakala, když se naplnil džbán jeho krví, ale věděla, že oběť jednoho z jejích dětí zachrání životy mnoha dalších. Z této krve bylo vytvořeno pět mečů, které se rozptýlily po celé zemi. Když draci začali povstání, byli tak ohromeni zjištěním, že existuje zbraň dostatečně silná, aby je pobila, že se stáhli zpět do svých jeskyní a tmavých míst. Nikdo neviděl draka po staletí a meče se ztratily, vzpomínky na dračí oheň se stal legendou.

Ale meče stále existují a dračí oheň stále hoří. Přijde čas, kdy vyjdou ze tmy ještě jednou.



Translation © 2016 by Syd
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sima Sima | 4. srpna 2016 v 12:54 | Reagovat

Záhada, ako vznikol prvý dračí meč odhalená. :-D Zaujímavá kapitola.
Vďaka. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama