Bone Key - 4. kapitola

3. října 2017 v 21:59 | Syd |  Bone Key

ČTYŘI




Sam sledoval, jak zapadající slunce barví oblohu nad Mexickým zálivem velkolepou oranžovou a fialovou.

Dean řídil jejich již zcela opravenou Chevrolet Impalu z roku 1967 přes Seven Mile Bridge, což je dlouhý úsek americké Route 1, která spojuje Key Vaca a Little Duck Key. Odbočili z Bobbyho hlavní silnice na mezistátní 95 a skončili na jižním cípu Floridy.

Odtud sjeli na Route 1 - nebo na Zámořskou dálnici, jak se tento úsek nazýval. Byla to jediná cesta, která spojovala všechny floridské Keys dohromady. Naposledy tady byli po západu slunce a udělali to, co museli - zlikvidovali poltergeista v motelu. Následující ráno odešli za další prací.

Jeli dva dny a urazili dva tisíce kilometrů mezi Singerovým vrakovištěm v Jižní Dakotě a floridskými Keys. Key West samotný byl nejjižnějším bodem kontinentálních Spojených států. Než aby se obtěžovali s motelem na Nový rok, raději bratři spali v autě, zatímco projížděli různými mezistátními silnicemi přes Iowu, Missouri, Illinois, Kentucky, Tennessee a Georgii. Konečně se dostali na Floridu, ale ještě museli přejet celý poloostrov. Dorazili, když druhého ledna zapadalo slunce.

"Krásný západ slunce, že?" řekl Dean.

"To jo. Celá tahle část cesty je opravdu pěkná. Strávili jsme tolik času na mezistátních silnicích, je hezké vidět takovou pěknou změnu."

"Když jsem sem s tátou poprvé přijel, řídil a já jsem byl jako ty - zíral jsem z okna jako pes."

Sam se zasmál. "Tak proto jsi byl takový žhavý, abychom se sem vrátili? Abychom mohli zírat z okna?"

"Mimo jiné." Dean se široce usmíval a ztlumil trochu rádio, aby bylo slyšet, jak vítr zvenčí bičuje do Impaly. Našel místní klasickou rockovou stanici a Boston zrovna hrál "Long Time". "Ulice Duval je jako více uvolněná verze Bourbon Street. Spousta barů, spousta živé hudby, hodně večírků."

"A spousta duchů."

"Jo."

Dostali se na konec mostu a krajina se změnila ve vysokou trávu a příležitostnou čerpací stanici.

Sam si srovnal sedadlo. "Jsou tam také různá turistická lákadla, kde můžeme najít motel. Můžeme si to dovolit?"

"V žádném případě není problém. Podívej, práce, kterou jsme tady s tátou dělali, bylo pronásledování nixie, která používala jeden motel jako jídelnu. Majitel byl dostatečně vděčný na to, aby řekl, že tam můžeme zůstat zdarma kdykoli budeme na ostrově."

Sam vděčně přikývl. "Dobře. Myslím, že jsme vyčerpali poslední výhru z pokeru, když jsme dnes ráno natankovali."

Dean se dlouze nadechl. Nedávný nárůst cen nafty si vesele hrál s jejich životy a byl jedním z hlavních důvodů, proč se dřepění v opuštěných domech stalo nezbytnou alternativou k motelům. Impala byla všechno, co Sam a Dean měli. Ačkoliv byli u Bobbyho vítáni, byla to pro ně spíš svatyně, nebyl to jejich domov. Nicméně Impala ano.

Ale tento domov potřeboval krmení. Bobby byl natolik laskavý, že jim zadarmo natankoval předtím, než odjeli, ale dobrá spotřeba nepatřila mezi ctnosti Impaly a museli ještě několikrát natankovat.

Jakmile se dostali dál na Zámořskou dálnici, začala se trochu hromadit doprava. Silnice se stahovala do jednoho pruhu na sever a druhým pruhem se jelo na jih, takže všichni museli jet tak rychle jako nejpomalejší auto na silnici, což byla situace, ve které byl Dean obvykle rozmrzelý. Nicméně jel dál. To musí být zábavné místo, pomyslel si Sam s malým úsměvem. A probíral si v hlavě všechno, co by mohlo Deana rozveselit.

Přejeli přes konec mostu na Stock Island a odbočili doleva. Nyní se ocitli na Key West. Projeli kolem několika velkých hotelů a nákupních středisek. Sam byl z tohoto předměstí překvapený, ale pak se Dean vydal velkou boční ulicí a on najednou uviděl to, co očekával: dřevěné domy, pastelové barvy, architektura osmnáctého a devatenáctého století. Jednalo se o Staré město, centrální oblast Key West, část, která měla turistická lákadla, pláže a bary.

Dean pak odbočil doleva na Eaton Street. Projížděli kolem dalších domů, minuli několik městských budov a nakonec zastavili u domu, který se nacházel za branou z kovaného železa a několika velkými stromy. Přes ulici byl dům s věžičkou, která měla vývěsní štít s nápisem "Cayo Hueso Ghost Tours".

Sam vystoupil z Impaly a cítil, jak mu praskají kolena, když je poprvé narovnal po době, která se zdála jako několik let. Jeden by si myslel, že moje kolena budou zvyklá celé hodiny sedět v autě, pomyslel si.

Prošli branou. Sam a Dean kráčeli po krátké cihlové cestě lemované stromy ke dřevěným schodům do krásné verandy s houpačkou. Vchodové dveře byly široce otevřené a Sam vstoupil, aby viděl knihovnu a memorabilia související s mořem. Na vzdálené stěně byla obrovská malba plachetnice s velkou harpunou. Vlevo, mezi knihovnami, byly dvě fotografie pobřeží při západu slunce. Vpravo byl stůl, dveře do chodby a velká kotva na stěně. Nikdo však u stolu neseděl.

"Haló?" zavolal Dean, když vstoupili.

V tu chvíli se ozval obrovský šedobílý ovčák, kterému visel jazyk z tlamy. Zastavil se před Deanem a štěkal.

Dean se usmál a řekl: "Hej, chlape, Snoopy? Jsi to ty?" Klekl si a začal drbat psa za krkem. V odpovědi si ovčák položil přední tlapy Deanovi na kolena a začal mu olizovat ruku.

Sam se musel zeptat: "Ten pes se opravdu jmenuje Snoopy?"

"Jo. Bylo to jen malý štěně, když jsem tady byl naposled. Ty jsi ale vyrostl, co?"

"Kdo ho tak pojmenoval, věděl, že Snoopy je bígl, že jo?"

Od dveří na chodbu se ozval hlas: "Už to jméno měl, když jsme ho dostali, a je to jediné jméno, na které slyší."

Při pohledu nahoru Sam uviděl velmi malou, ale velmi atraktivní mladou ženu s překvapivě bledou kůží na někoho, kdo žije na tropickém ostrově. Kudrnaté zrzavé vlasy měla svázané vzadu do ohonu, na obličeji měla četné pihy a oči zelené jako moře. Stejně jako většina lidí, které tady Sam viděl, měla na sobě šotky, tričko - černé s bílou kresbou tohoto domu a nápisem "Naylor House Bed & Breakfast" - a žabky.

Zrzavá hlava pokračovala: "Chtěla jsem ho přejmenovat na Bustophera Jonese, ale nepřišel, když jste ho zavolali. Přijde jen na Snoopyho. Tak co naděláte?"

Dean se postavil a Snoopy ho několikrát oběhl. "Jak se máš, Nicki?"

Nicki objala Deana a řekla: "Ráda tě zase vidím, Deano. Věděla jsem, že jsi to ty, když jsem viděla tvý fáro zaparkovaný venku. Měli byste ji dát na příjezdovou cestu, na ulici ji přes noc nenechávejte." Odmlčela se a zadívala se na Sama. "Kdo je ten velký chlap?"

"Já jsem Deanův bratr - Sam," řekl a podal jí ruku.

"Ach, ty jsi Sammy, jo?" řekla Nicki a stiskla nabízenou ruku.

"Uh, jo," odpověděl Sam, najednou znervózněl.

Nicki předvedla šílený úsměv, který odhalil její dokonalé zuby. "Slyšela jsem o tobě posledně, když byl Dean v Keys."

"No, nevěř z toho ani slovu, které řekl. Jsem milý člověk."

Nicki pohlédla na Deana. "Jo, je to tvůj bratr."

Dean, který se vrátil k mazlení se Snoopym (k radosti ovčáka), řekl: "Ano. Nemůžeš s ním žít a nemůžeš ho zastřelit."

"Takže potřebujete pokoj?"

Sam přikývl.

"Vlastně máte štěstí - mohu vám dát tři pokoje."

Dean se zamračil a řekl: "Tři? Proč bychom -"

"Uh," řekl Sam rychle, "potřebujeme jen dva. Náš otec, on -" Podíval se na Deana, který měl svůj patentovaný naštvaný výraz.

Nicki pohasl úsměv. "Ach ne, oh, kámo, omlouvám se. Dostala ho jedna z příšer?"

"Něco takového," řekl tiše Dean.

"Sakra. Měla jsem Johnnyho ráda, byl sladký."

Existuje mnoho přídavných jmen, které by Sam použil k popisu Johna Winchestra. Ale sladký by to určitě nebylo. Jen řekl: "Každopádně nám stačí jeden pokoj. Nechceme zabírat příliš mnoho prostoru."

"To není problém. Kdybyste tu byli minulý týden, bylo by to jedno, měli jsme plno, ale všichni se včera odhlásili. Máme obsazených jen pár pokojů a zbytek je prázdný. Typické pro začátek ledna, opravdu - zvláště když přidáte dvojitou vraždu přes ulici."

Sam střelil pohledem po svém bratrovi. "Dvojitá vražda?"

Nicki přikývla. "Jo, dva lidi, co pracovali ve společnosti strašidelných výletů." Ukázala na dům s věžičkou. "Někdo je tam našel bez hlavy. Dívka se jmenovala Angela a on Jonathan. Jsme poslední zastávka na jejich trase a někdy je živíme."

"I tohle místo má být strašidelné?" zeptal se Dean.

"Jo - to je důvod, proč to společnost koupila. Myslela jsem, že proto tu vy dva jste, ne?"

Obvykle by Sam a Dean byli obezřetní, ale Nicki věděla, co opravdu dělají, a tak Dean řekl: "Z části jo. Víš, kde je teď Yaphet?"

"Pravděpodobně ho najdeš na parkovišti Prasečího dechu. Pokud ne, zkuste to před Bullem." Nicki obešla stůl, otevřela zásuvku a vytáhla dvě sady klíčů. "Máte nějaká zavazadla?"

"Všechno je v autě," řekl Dean. "Přeparkujeme a pak si věci přeneseme."

"Okee dokee. Pojďte se mnou."

Nicki je vedla dveřmi k chodbě. Sam si nemohl nevšimnout dvou věcí: první - její šortky byly velmi krátké a její zadní část se v nich provokativně pohybovala, když šla; a druhé - Dean si toho nevšiml. Když se jedná o atraktivní členy opačného pohlaví, Deanův nedostatek reakce na horké místo jejich hostitelky byl mimořádně mimo jeho charakter.

Když vyšli ze dveří a sešli tři schody dolů, Nicki řekla: "Hej, děvče, podívej, kdo je zpátky!"

Sam následoval Nicki a Deana ze dveří a uviděl obrovskou zahradu plnou barevných květin a obrovských stromů. Bylo zde i několik pohodlných bílých proutěných židlí. V jedné seděla vysoká žena s širokými rameny a krátkými hnědými vlasy, měla půl tuctu kroužků v jednom uchu a jeden v nose. Oblečená byla v hnědém tričku a černých šortkách. Vyskočila na bosé nohy a široce se usmála. "Deany-baby!" vykřikla hlasem, který zněl jako by ze stromů. "Jsi zpátky!"

Sam se podíval na svého bratra. "´Deany-baby´?"

"Zmlkni," zamumlal Dean, pak se usmál a řekl: "Jak se vede?"

Nicki se láskyplně přivinula k ženě a Sam náhle pochopil, proč se Deanovi u Nicki nedaří. "A tohle je Deanův bratr Sam. Same, tohle je moje partnerka - Bodge."

"Těší mě, že se potkáváme."

"Rovněž!"

"Dala jsem jim šestku a sedmičku," řekla Nicki.

Bodge přikývla. "Super!" Zdálo se, že se její hlas o něco zvedl.

Nicki se vymanila se sevření své partnerky a vedla je po cihlové cestě mezi stromy do dvou malých dvoupatrových domků stejného designu jako byla hlavní budova. Každý z nich měl v přízemí pokoj a dřevěné schodiště k verandě, která vedla do další místnosti v druhém patře. Sam si všiml, že pokoj má jen jednu manželskou postel. V minulosti bratři sdíleli jedno lůžko, ale nikdy se moc dobře nevyspali, protože Sam se snažil roztahovat a Dean měl tendenci kopat.

"Dva pokoje v tomto bungalovu jsou vaše," řekla Nicki.

"Vezmu si ten ve vyšším patře," řekl Sam, když si uvědomil, že schody jsou vlastně dobré cvičení.

Nicki mu podala klíče s číslem šest. "Tady máš. Stříbrný klíč otevírá dveře vpředu - zamykáme asi v deset, takže pokud přijdete později, budete potřebovat klíč, abyste se dostali dovnitř. Druhý klíč otevře pokoj."

"Díky." Sam převzal klíče a podíval se na Deana. "Měli bychom přinést naše věci."

"Jo." Dean si vzal vlastní klíče a Nicki se s nimi vrátila zpátky do hlavní budovy.

***


Poté, co Impala zastavila na příjezdové cestě vedle Naylor House, Dean vystoupil a zůstal stát. Zavřel oči a cítil tropické slunce na tváři. Věděl, že to je stejné slunce, které svítí v Jižní Dakotě, ale tady svítilo jinak. Na severu ho slunce jenom lechtalo a škádlilo teplem, zatímco chladný vítr se mu prokousával kůží. Tady slunce zvalo a vítalo.

Jsem rád, že jsem měl důvod vrátit se domů, než to skončí.

Dean si povzdechl a šel ke kufru, aby se připojil k Samovi a vyložil tašky na noc, které obsahovaly oblečení, toaletní potřeby a další věci. Jak Dean cítil svou blížící se záhubu, která ho každý den měnila, v této konkrétní chvíli byl v pořádku. Zachránil mnoho životů, udělal hodně dobrého a udržel svého bratra v bezpečí.

To byla ta nejdůležitější věc. Sammy musel být v bezpečí. Když jejich matku zabil ten bastard se žlutýma očima, táta Deanovi předal šestiměsíčního Sama a vydal rozkaz: "Vezmi svého bratra ven tak rychle, jak jen můžeš. Neohlížej se. Teď, Deane, jdi!" Někdy cítil, že ten rozkaz definoval Deanův život. Nyní definoval i jeho smrt.

Poprvé, když byl v Key West, se setkal s jednou fantastickou dívkou u kapitána Tonyho. To byla noc, na kterou vzpomínal, zvláště poté, co Nicki a Bodge odmítly jeho naprosto přiměřený požadavek na trojku. Dean si nemohl vzpomenout na její jméno, ale s naprostou jasností si vzpomněl na křivku jejích prsou, na vůni bylinného šamponu, který používala, smíchaný s potem a chutí jejích rtů. Byla tam i její sestra nebo sestřenice nebo někdo z kapely, která dva týdny hrála u kapitána Tonyho, než se vrátila do Alabamy.

Dean se rozhodl, že se někdy musí vrátit ke kapitánovi Tonymu. Bylo to očividně štěstí.

On a Sam se vydali zpátky přes hlavní budovu na dvorek. Dean si uvědomil, že neviděl papouška, který žil v zahradě, a přemýšlel, jestli se skrývá.

"Jakmile se zabydlíme," řekl Samovi, když se přiblížili k malému domku, kde je Nicki ubytovala, "měli bychom se jít podívat přes ulici a uvidíme, na co přijdeme."

"Jasně, Deano," odpověděl Sam s úsměvem.

"Zabiju tě vlastníma rukama," řekl Dean. Zapomněl, že Nicki a Bodge trvaly na tom, aby všichni měli nějaké přezdívky, a Sammy mu tím jistě zavaří. A pak, po nějaké době, přijdou s něčím i za ním, a Dean se mu za to posmívání konečně pomstí.

Sam šel nahoru a dřevo pod jeho vahou skřípalo.

Dean vytáhl klíče z kapsy od kalhot a zastrčil je do velkých posuvných dveří. Odsunul je stranou a vstoupil do místnosti, která byla trochu omšelá. Bylo tu tepleji, než u Bobbyho, ale o dost chladněji, než byly standardy na Floridě, takže otevřel okna, aby dovnitř vehnal trochu teplého vzduchu. Naposledy tu byl s tátou v létě a klimatizace byla naprosto nezbytná.

Místnost měla manželskou postel s bílým proutěným čelem ve stejném stylu jako zahradní nábytek, který Deanovi bohatě stačil. Tentokrát by si mohl někoho i přivést, aniž by se musel starat o znepokojení jeho spolubydlícího. Stěny a koberec odpovídaly postelím a na zdi visely na obrázku mořské útesy a kormidlo.

Dean se natáhl po provázku, který spustil stropní ventilátor, a nechal otevřené velké posuvné dveře. Zvažoval, jestli má Sama varovat před komáry, ale pak se rozhodl, že bude legrace, když se o tom poučí sám.

"Co děláte v mém domě?"

Dean se rozhlédl kolem sebe a uviděl muže s modrou čepicí, modrým sakem a bílými kalhotami. Také jasně viděl zeď za mužem. Po všech těch letech lovení se Dean setkal s mnoha duchy a jen málo z nich bylo takhle - no, soudržných.

"Uh -"

"Položil jsem vám otázku, mladý muži. Toto je mé bydliště a chci vědět, co v něm děláte!"

"A vy jste?"

"Kapitán Terrence Naylor, samozřejmě! Nyní odpovězte na moji otázku!"



Translation © 2017 by Syd
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sima Sima | 11. října 2017 v 7:23 | Reagovat

Veľká vďaka za ďalšiu kapitolu. Spríjemnila mi upršaný októbrový večer. :-)

2 Syd Syd | 14. října 2017 v 9:27 | Reagovat

[1]: Juuu, tak to jsem ráda ;-)

A omlouvám se za zpoždění, neměla jsem skoro měsíc doma net, tak mě to trochu brzdilo v rozletu :-( Ale už pracuji na další kapitole ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama